Bergl / Na Kopečku

Stará alejová cesta mezi lipami, jež jí klenbu mezi nebem a zemí tvoří. Podél hradba z kamení, co generace z políček pro úrodu lepší k aleji sem snášeli. A kousek opodál, kdos roku 1933 tento letopočet jako paměť v čase do stěny nádrže z betonu odlil.

LÉTA PÁNĚ 1933

Na první pohled nenápadné místo. Na ten druhý, velká krása rozmanitosti na malém kousku mezi lesem a pastvinou. Samostatným světem jsou haldy kamení, u nichž v podzimním slunci zlatě zářící modříny vyrůstají. A mezi těmi haldami, k nebesům vypíná se starý buk. Mohutný, se zbrázděným kmenem mechem porostlým. A mechu je zde všude mnoho. I na lipách ve staré aleji, od kořenů přes kmeny až po větvoví.

A když sluce posledními paprsky podzimu teple září, v jeho svitu červenají se šípky i hlošinky psího trnu. Tak možná i zdejší říkali hlohům, které tu spolu s růží šípkovou kraj s podzimem zdobí. A starou nádrž pohlcují stromy, které i ostatní poslední známky domů a staveb hospodářských zpět k obrazu původnímu přetvářejí. Avšak letopočet trvá, to jen vše kolem plyne…

KDEPAK, AŽ NA KOPEČKU…

Bergl je zaniklá osada geograficky spadající do okresu Klatovy. V osadě žilo přes dvacet obyvatel a díky její poloze oproti níže položeným domům v Předních Paštích (Vorder Waid) se jí také česky říkávalo Na Kopečku.

Na okraji lesního porostu u kamenité haldy v místě, zvaném podle místního statku Bon Berglpeter, roste buk, který byl v roce 2010 vyhlášen památným stromem a měl by být exemplářem jedné ze zdejších původních odrůd buků. Osadu čekal poválečný odsun obyvatel a zničena byla v letech 1950 -1960 z důvodu vytvoření Vojenského výcvikového prostoru Dobrá voda. Na místě lze najít mimo jiné zbytek betonové nádrže s letopočtem 1933, která sloužila ke skladování hnoje.

Respektujte pravidla NP Šumava.