STRÁŽCE VLASTI A ZLATÉ HORY
Bukové a březové háje, rybníček, louky a pastviny, staré cesty, a… A mnoho toto pestré místo k objevování nabízí i před objevením skrývá, nad zemí i pod zemí. Ve skrytu je i starý buk, s kmenem širokým, zbrázděným a korunou rozvětvenou, vysokou. Jak majestátný strážce mohutně ze země vyrůstá a jakoby tu zemi, do níž kořeny se noří, střežil a s ní zlato její, které v hoře zdejší stejnojmenné, věky bylo dobýváno. A nedaleko zas, strážce vlasti v zemi ukrytý je. Starý bunkr, jenž naši zemi chránit měl, aby k ničemu, k čemuž došlo, dojíti nemuselo.
Avšak stalo se, co stalo se a nyní zas mír v našich zemích vládne. A s ním tak můžem pohlížet na krásu místa zdejšího, jež ač osudem pohnutým, s přírodou tu vznikla. Mezi dvojicí rozložitých klenů sklep klenutý k nahlédnutí láká, stejně jako sklepení další, v okolí více ukrytá. A nad tou loukou největší, nad cestou kde les vyrůstá, u skalisek ve svahu, ještě staré zdi z velkých stavení stojí. A nad nimi, jak z pověstí, ze skály pramen vyvěrá.
HOSTINEC, ŠVEC, OBCHOD A HOTEL
Ždánov, německy Zosum, je zaniklá osada geograficky spadající do okresu Klatovy. Nacházela se na jižním úpatí hory Ždánov a vznikla jako vesnice pro horníky a lesní pracovníky především v souvislosti těžby zlata na této hoře.
Kolem roku 1800 zde lidé pracovali převážně v okolních panských lesích rodu Lamberků, později našli práci hlavně v továrnách v Kašperských horách. Osada čítala 14 domů, a to včetně hostince, obchodu a domu ševce a dále k ní patřil také hotel Winkelbauer. Ve 20. století byla osada zasažena epidemií tuberkulózy, na kterou několik obyvatel zemřelo. K historii místa také patří smutná událost – po konci druhé světové války zde zahynulo pět dětí, které si hrály s nevybuchlou municí.